Krkonošské vodopády
Potoky a říčky, pramenící ve vyšších partiích Krkonoš, překonávají často vysoké hrany a srázy ledovcových údolí. Zde pak vznikají (většinou kaskádovité) vodopády. Vyznačují se obvykle malým průtokem vody, co do délky však nemají mnohé z nich v České republice konkurenci.
Huťský vodopád
16,6 m vysoký vodopád na Huťském potoce nedaleko Rokytnice nad Jizerou.
Přístup: z Rokytnice n. Jizerou po modré turistické trase.
Horní Úpský vodopád
Druhý největší a díky nadmořské výšce 1 356 m i nejvýše položený vodopád v ČR. Celková výška třístupňové kaskády se sklonem 45° je 129 m. Vodopád se nachází na horním toku řeky Úpy, nedaleko jejího pramene, a proto jím protéká jen poměrně malé množství vody.
Přístup: vodopád se nachází v 1. zóně NP, není proto přístupný, je však dobře vidět z turistické cesty z Obřího dolu.
Labský vodopád
Vodopád na samém počátku toku Labe (pouze cca 1 km od pramene), s mnoha peřejemi. Jeho výška dosahuje 34,5 m. Nedaleko Labské boudy padá do Labského dolu. V roce 1859 byla nad vodopádem vybudována nádrž, která je příležitostně vypouštěna a zvyšuje tak množství protékající vody a tím i působivost vodopádu.
Mumlavský vodopád
Jeden z nejznámějších krkonošských vodopádů. Jde o nejmohutnější stupeň kaskád na říčce Mumlavě, cca 1,5 km východně od Harrachova. Jeho výška je 9,9 m, v horní části má sklon cca 50°, v dolní části je téměř kolmý.
Přístup: pěšky i na kole po asfaltové cestě, z Harrachova či od Mumlavské boudy.
Pančavský vodopád
Nejvyšší vodopád v ČR. Tvoří jej několik stupňů říčky Pančavy, spadajících do Labského dolu. Celková výška kaskády se sklonem cca 45° je 148 resp. 162 m v době jarního tání. I zde byla nad horní hranou vodopádu vybudována nádrž se stavidlem, jímž se pro turisty a návštěvníky uměle zvyšoval průtok vody. Toto „vylepšení“ však ve 30. letech 20. století zaniklo.
Přístup: přístupná je horní hrana vodopádu, po červené turistické cestě vedoucí od Vrbatovy na Labskou boudu.
Vodopád Kamienczyk (Polsko)
Největší z vodopádů na polské straně pohoří. Tvoří jej kaskáda o třech stupních, jejíž celková výška je 27 m. V prostředním stupni se za padající vodou ukrývá vstup do malé jeskyně Zlatá jáma, v minulosti zčásti uměle vyhloubené kvůli vyhledávání drahých kamenů. Břehy potoka tvoří skalnaté srázy o výšce 20 - 30 m, šířka soutěsky místy klesá na pouhé 4 metry.
Přístup: z města Szklarska Poręba (Polsko), pohodlná přístupová cesta od nedaleké turistické chaty.
Weather forecast from Yr, delivered by the Norwegian Meteorological Institute and the NRK
Foto: L. Sváček, H. Drenčeniová, M. Hroch, J. Dvořák, archiv Správy KRNAP, archiv Vydavatelství MCU